|
|
Vyhodnocení vlivu orby a hloubkového kypření na strukturu porostu a výnos zrna pšenice
Pokorný, Vít
Tato práce se zabývá vlivem orby a hloubkového kypření na strukturu porostu a kvalitu zrna pšenice jarní, dále efektem těchto dvou technologií na zhutnění půdy. V literárním přehledu jsou stručně popsány základní informace o půdě a zhutnění půdy, dále nezbytné informace o pluhu a dlátovém kypřiči a potřebné informace o jarní pšenici. V praktické části práce byly odebrány a vyhodnoceny neporušené půdní vzorky a měřen penetrometrický odpor půdy, a to před zásahy pomocí sledovaných technologií a po zásahu těmito technologiemi. Zhutnění nebylo prokázáno. Bylo však potvrzeno, že dlátování má pozitivní vliv na fyzikální vlastnosti půdy, a to i přes to že, nedošlo ke zlepšení pentrometrického odporu a vlhkosti půdy. Dále byl vyhodnocen stav a struktura porostů, ze kterého nejdříve vycházela lépe, ale těsně před sklizní mělo vyšší hustotu porostu dlátování, a nakonec byly vyhodnoceny a porovnány výnos a kvalita zrna pšenice. Z tohoto vyšla lépe také orba, i přes to, že kypření dosáhlo lepšího počtu rostlin a klasů na m2. Poloprovozní pokus probíhal v Jaroměřicích nad Rokytnou v místní části Vacenovice.
|
|
|
Porovnání tvorby výnosu a kvality jarní pšenice
DVOŘÁK, František
Bakalářská práce se zabývala tvorbou výnosu a kvalitou jarní pšenice. Pro tento účel byly vybrány 3 odrůdy jarní pšenice (Kabot, Alicia a Registana) a založen maloparcelkový pokus na pozemcích Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Sledované ukazatele byly počet rostlin na m2, počet odnoží na m2, počet klasů na m2, počet zrn v klasu, HTS, výnos jednotlivých odrůd, obsah dusíkatých látek a sedimentační index.
|
|
|
Zhodnocení spolehlivosti a návrh správného postupu pro hodnocení škod černou zvěří na zemědělských plodinách
Klein, Václav
Tato bakalářská práce se zabývá metodikou a hodnocením škod černou zvěří na zemědělských plodinách a to na kukuřici seté a pšenici jarní. Pro zpracování této práce bylo vybráno území v Jihočeském kraji, kde hospodaří MS Nebahovy. V terénu jsem prováděl šetření pomocí moderních dronů s kamerou a primitivní pochůzkovou metodou, jejichž výsledky jsem společně porovnal z hlediska časové náročnosti, přesnosti a pracnosti. Pro porovnání moderní a primitivní metody bylo zapotřebí na pozemcích kukuřice a pšenice vypracovat i metodu sčítání jedinců a metodu výnosové zkoušky. Jako nejpřesnější a nejrychlejší metoda byla zvolena metoda leteckého snímkování, kvůli zaznamenání každé plochy se škodou a krátké doby pro vyhodnocení. Z finančního hlediska vyšla nejlépe pochůzková metoda, protože se zde vynaloží pouze malé finanční prostředky.
|
|
|
Tvorba výnosu jarní pšenice v závislosti na předplodině
ŽÁČEK, Josef
Diplomová práce se zabývá porovnáním vlivu tří různých předplodin na pěstování pšenice jarní v praktických podmínkách zvoleného zemědělského podniku. V roce 2018 byl na pozemku v KÚ Dolní Svince s č.p. 0802/23 s celkovou výměrou 13,19 ha založen poloprovozní pokus. K založení poloprovozního pokusu byla využita plocha 5 ha, která svým umístěním zaujímala plochu všech třech předplodin (kukuřice na siláž, ječmen ozimý, tritikale ozimé). Během vegetace byl sledován výskyt plevelů a hodnoceny výnosové prvky u jednotlivých fází jarní pšenice. Po sklizni byl vyhodnocen skutečný výnos zrna a bylo provedeno závěrečné ekonomické zhodnocení. Průměrný výnos zrna u první pěstované varianty (předplodina kukuřice na siláž) dosáhl hodnoty 5,65 t.ha-1, což bylo o 0,42 t.ha-1 více než u druhé pěstované varianty (předplodina ječmen ozimý), kde výnos sklizeného zrna činil 5,23 t.ha-1. U poslední sledované varianty jarní pšenice (předplodina tritikale ozimé) byl výnos zrna obdobný jako u druhé varianty, a to 5,36 t.ha-1. Nejvhodnější předplodinou pro nejvyšší výnos zrna pšenice jarní je kukuřice na siláž, která také dosáhla nejvyššího zisku oproti ostatním variantám. Nejkvalitnější obsah dusíku a dusíkatých látek, i navzdory méně příznivé předplodině, dosáhla varianta č. 3.
|
|
|
Vliv hustoty výsevu na výnos u vybraných odrůd jarních obilnin
ŠÍR, Josef
Bakalářská práce je zaměřena na obilniny a jejich význam, fáze základního zpracování půdy, tvorbu hospodářského výnosu, půdní plevele a chemické prostředky k jejich regulaci. Cílem práce je rozšířit poznání o faktorech, které mají vliv na hustotu výsevu u vybraných odrůd jarních obilnin. Za účelem stanovení vlivu různé hustoty výsevu na prvky struktury výnosu u následujících odrůd jarních obilnin - pšenice Kabot, ječmen Manta, ječmen Kvorning, ječmen Vendela, oves Poseidon a oves Ozon, byl založen pokus na školním statku VOŠ a SZeŠ Tábor. Během vegetačního období byly na sledovaném pozemku hodnoceny základní výnosové prvky - počet rostlin na m2 a počet klasů na m2. V průběhu vegetace bylo zjišťováno zastoupení plevelů v pěstovaných jarních obilninách. Při sklizni byl zjišťován výnos jednotlivých odrůd jarních obilovin.
|
|
|
Vliv kvality osiva na polní vzcházivost a výnos pěstovaných obilnin.
KÁRNÍKOVÁ, Martina
Bakalářská práce je zaměřena na vlastnosti osiva klíčivost, HTS, vlhkost u pšenice jarní Epos, Vánek a ječmene jarního Aktiv, Bojos. Laboratorní zkoušky byly provedeny v analytické laboratoři SEED TEST Planá nad Lužnicí. Vzorky pro rozbory byly odebrány na ČSO Pacov a všechny zjištěné hodnoty odpovídaly požadavkům certifikovaného osiva. Jednotlivé odrůdy obilovin té samé partie byly vysety na třech pozemcích zemědělských družstev a u soukromých zemědělců. Během vegetace byly na polích sledovány a hodnoceny některé základní výnosotvorné prvky počet rostlin na m2, počet klasů na m2. Po sklizni byl zjištěn výnos z jednotlivých honů a HTS sklizeného zrna.
|
|
|
Biotransfer of selected risk metals into plants and their accumulation and distribution in plant organs
Le Minh, Phuong ; Lachman, Jaromír (vedoucí práce)
Kontaminace půdy těžkými kovy je jedním z problémů životního prostředí ohrožujících lidské bytosti. Těžké kovy jsou považovány za zvláštní nebezpečí znečišťujících látek v půdě a to z důvodu nepříznivých účinků na růst rostlin, množství a činnost užitečných mikroorganismů v půdě a kvalitu potravin. Vzhledem k perzistenci a toxicitě jsou těžké kovy toxické, když vezmeme v úvahu různé druhy znečišťujících látek v půdě. V půdě, se často vyskytuje toxicita zinku (Zn), kadmia (Cd), olova (Pb) a rtuti (Hg), než je tomu u ostatních kovů z důvodu jejich srážek a sorpce v půdě. Jedná se o velmi nebezpečné situace, protože když jsou tyto kovy absorbovány rostlinami, mohou být dále transportovány potravinových řetězců.
V této studii je sledována akumulace čtyř těžkých kovů (rtuť, zinek, olovo a kadmium) v celém zrnu jarních odrůd pšenice dvouzrnky, jednozrnky a jarní pšenice a brambor (Solanum tuberosum). Těžké kovy a esenciální prvky byly sledovány v odrůdách brambor v přesných polních pokusech a v hydroponicky pěstovaných rostlin. Prvky byly stanoveny pomocí metod F AAS, ET AAS a AMA (Advance Mercury Analysis). Statistické analýzy byly provedeny pomocí SPSS 9.0 a Tukeyho HSD testu (alfa 0,05).
V naší studii se koncentrace těžkých kovů v pšeničných obilkách snižovala v pořadí zinek (Zn)> olovo (Pb)> kadmium (Cd)> rtuť (Hg). Srovnání mezi třemi druhy zkoumané pšenice bylo zjištěno, že dvouzrnka je bohatá na obsah zinku (62,12 mg kg-1 sušiny), zatímco jarní pšenice měla nejnižší průměrné koncentrace zinku v zrnu (40,99 mg kg-1 sušiny). Obecně platí, že hodnoty koncentrací olova v obilkách analyzovaných odrůdy pšenice byly nízké (v rozmezí od 0,1268 mg kg-1 sušiny do 0.2950 mg kg-1 sušiny).
Rovněž byly stanoveny koncentrace rtuti ve čtyřech typických fázích růstu pšenice podle Feekese (10 naduřování listové plochy, začátek metání, 10,1 metání, 10,2 čtvrtina klasu vymetána, 10,2 v listech a ve stupni 11 zrání, raně mléčná zralost). Bylo prokázáno, že koncentrace rtuti v různých odrůdách pšenice byly absorbovány odlišně v různých stadiích růstu rostlin. Růstové stadium 10,2 a 10,2 v listech ukázaly vysoký obsah rtuti (0,0152 mg kg-1 sušiny a 0,0214 mg kg-1 sušiny, v uvedeném pořadí). Mezi jednotlivými odrůdami byly stanoveny významné rozdíly.
Obsahy toxických resp. potenciálně toxických prvků stanovené ve zkoumaných bramborových hlízách se vyznačovaly velkou variabilitou v rámci sledovaných brambor. Statistické analýza (analýza rozptylu jednoduchého třídění ANOVA) však ukázala, že neexistovaly významné rozdíly mezi oběma skupinami zkoumaných vzorků (vzorky z Uhříněvsi a Valečova v roce 2013 a 2014) pokud se hodnotil jeden ze zkoumaných kovů. Měřitelné hladiny rtuti byly nalezeny ve stopových množstvích u všech zkoumaných vzorcích brambor při porovnání s jinými kovy (Cd, Pb).
Rostlinné buňky ve srovnání s živočišné buňky jsou charakterizovány tvorbou buněčných stěn. Plazmatická membrána nebo buněčná membrána jsou biologicky aktivní membrány oddělující vnitřek buňky z vnějšího prostředí. Byla vyvinuta a upravena metoda izolace protoplastů z rostlinného materiálu (brambory). V našem experimentu byly rostliny pěstovány hydroponicky ve Výzkumném ústavu rostlinných plodin Praha-Ruzyně. Jestliže zkoumáme rostlinnou membránu, jednou z možností je odstranění buněčné stěny pomocí speciálních směsí enzymů. Protoplasty byly uvolněny ve tmě při teplotě 25 stupňů Celsia po dobu 18 hodin. Bylo použito síto 70-90 mikrometrů k filtrování a poté odstředění po dobu 5 minut při 100 g. Všechny kroky byly prováděny pečlivě, aby se zabránilo poškození nebo rozbití protoplastů.
|
|
|
Indukce supresivity půdy pomocí introdukce mykoparazitických hub proti významným původcům onemocnění rostlin
STREJČKOVÁ, Monika
Diplomová práce je založena na využití mykoparazitických hub Trichoderma virens, Clonostachys rosea f. catenulata v biologické ochraně rostlin proti významným fytopatogenním houbám Sclerotinia sclerotiorum, Rhizoctonia solani, Botrytis cinerea a Fusarium solani v duálních testech. V pokusech byly testovány kmeny T. virens a C. rosea f. catenulata izolované z půd v ČR. Jako referenční sloužil kmen GL 21 houby T. virens reizolovaný z komerčně dostupného biopreparátu SoilGard a kmen C. rosea f. catenulata reizolovaný z biopreparátu Prestop Mix. Hodnotily se biologické a produkční vlastnosti těchto kmenů. Všechny kmeny jsou schopny kolonizovat substrát a potlačovat růst a vývoj patogenů. Pro moření osiva odrůdy Scirocco byl použit kmen GL 21 houby T. virens v kombinaci s přípravky guaranová guma a karboxymethylcelulóza, které sloužily jako nosič pro uchycení spor. Po 3 dnech se hodnotil účinek houby T. virens na energii klíčení, tvorbu a počet kořenů u obilek. Po 7 dnech se hodnotil zdravotní stav. Houba T. virens má pozitivní vliv na klíčení obilek a zdravotní stav u obilek. Během vegetace se hodnotil vliv moření houbou T. virens na růst a vývoj pšenice jarní. Hodnotily se parametry jako je počet rostlin na m2, počet odnoží, zdravotní stav, výška rostlin, počet zrn v klasu a HTZ. Během vegetace T. virens pozitivně ovlivňuje výšku rostlin.
|
host ::
RSS.